Písmo: normální / velké

Do nového roku vstoupila kaplička v novém kabátě

Ilustrační obrázek do seznamu nebo pro pouták

Strážce každodenních cest - takovou roli může od posledního dne loňského roku plnit opravená kaple Panny Marie na kržiovatce Mělnické a Měšické ulice.

"Architektura je zrcadlem společnosti. Na konci 19. století řekl filozof: Bůh je mrtev. Následovalo 20. století, které dalo lidem nahlédnout pod roušku apokalypsy. Architektura to odrážela a kaple téměř zmizela ze světa zanedbáním. My se teď snažíme vzkřísit toho, kdo byl na konci 19 století prohlášen za mrtvého, a křísíme také víru v dobro a v člověka. Rekonstruovaná kaplička to znovu odráží a měla by o tom každý den nenápadně vyprávět všem kolemjdoucím," řekl při slavnostním otevření kaple na Silvestra 2017 architekt Jan Hájek, který je hlavním autorem návrhu rekonstrukce.

Se všemi hosty drobné symbolické akce se pak pomodlil duchovní správce líbeznické farnosti Vladimír Málek, aby se pro nás kaple opravdu stala živou připomínkou křesťanských hodnot i ve spěchu běžného pracovního dne. Starosta obce pak představil i autora originálního osvětlení kaple Čestmíra Sušku. I díky jeho uměleckému dílu v podobě světelného kokonu by se kaple podle starostových slov mohla stát symbolickým majákem v našem nejistém a uspěchaném světě.  

S koncelm loňského a se začátkem nového roku se rozsvítila i naše kaplička. Skleněnou výplní dveří i oblouku nade dveřmi prosvítá doslova hvězdné obloha, jejímž středobodem je pochopitelně Slunce. Slunce, které je zavěšeno uprostřed prostoru a vysílá své sluneční erupce v podobě světelných paprsků, vycházejících z otvorů zlatého slunečního kokonu, na všechny zdi i strop kaple. Netradiční osvětlení kapličky není zářícím sluncem jen „v noci“, ale zlatavé paprsky se odrážejí od bílých zdí i přes den, kdy sluneční svit prochází skrz skleněné výplně dveří a projasňuje nejen vnitřní prostor, ale i nebeskou modř vstupních dveří. Slunce a modrá obloha k sobě neomylně patří i na líbeznické zemi.

Pro někoho možná zvláštní barva a ne každý si na ni hned zvykne, ale v kontextu pojetí rekonstrukce celého prostoru barokního majáku jako záchytného bodu pro soudobé pocestné prostě k slunci nebe neodmyslitelně patří. A to přesně bylo vizí architekta Jana Hájka a jeho kolegyně Terezy Březovské a zvláště pak uznávaného sochaře Čestmíra Sušky, autora zlatého „slunce“ prosvěcující modř nebeské vstupní brány. Volba modré barvy dveří není náhodná, ale vyjadřuje hned několik významů. Právě modrá je totiž barvou oblohy a také symbolickou mariánskou barvou. Konečná podoba kapličky včetně okolí se rodila doslova z pondělí na pondělí, kdy po kontrolním dni na stavbě i za účasti památkářů vznikaly na základě jejich požadavků nové a nové úpravy původního architektonického návrhu. Občas to zde i jiskřilo a rozhodně to nebylo od slunečních paprsků. Přeze všechno se nakonec dokázala najít shoda mezi původním barokním záměrem, následnou obnovou hraběnky Nosticové a záměrem architektů i sochaře dát kapličce něco ze současnosti. Takový malý odkaz 21. století pro generace příští.

I nejbližší okolí kapličky prošlo také „za pochodu“ mnoha úpravami. Původní kamenné stupně byly nahrazeny plně bezbariérovým přístupem ke kapli jak z Měšické ulice, tak i od Mělnické. Během stavby vyšlo najevo, jak hluboko kaple během let klesla. Ne mravně, ale oproti postupně navyšovanému terénu. Asfaltové silnice kapličku doslova utopily a umožnit přístup lidem s omezenou pohyblivostí i kočárkům, to rozhodně nebylo hledání kapky v moři. Naštěstí vlnobití z betonové dlažby odplulo s odlivem a vyvýšené břehy cesty na jaře rozkvetou jako dva barevné záhony.

Bylo by krásné, kdyby nově upravená kaplička ukazovala nejen skutečnou cestu, ale i tu pomyslnou k nebi, zvláště v krásném předvánočním čase. Zastav se, poutníče, a zkus svou mysl zpomalit ve shonu všedních dní a při pohledu na kapličku zapomeň na každodenní starosti a těš se na své blízké, se kterými se jistě o Vánocích setkáš. A vůbec nesejde na tom, jestli jdeš krajinou pěšky, a nebo jestli každý všední den stojíš u kapličky v ranní koloně vozidel. Využij té chvíle zdržení k tomu, aby ses začal těšit na rozzářené oči svých dětí při pohledu na rozsvícený vánoční stromeček; těch dětí, které jsi právě vysadil před líbeznickou školou a nyní se snažíš v pomalu popojíždějícím proudu aut vtéci do větší řeky vozidel na hlavní ulici….. A kaplička zde stále stojí a pohlíží na nás s lehce shovívavým a možná chápajícím pohledem staletých zkušeností a moudrostí.

Fotogalerie

  • Předchozí
  • Další