Jak porosteme – prognóza vývoje počtu obyvatel v Líbeznicích

Na počátku roku 2012 zadala obec zpracování prognózy vývoje počtu obyvatelstva na období 2011 – 2030. Prognóza byla zpracována nejen kvůli aktuální potřebě zmapování a potvrzení skutečné potřeby výstavby větší mateřské školky, ale také kvůli odhadu dalšího vývoje požadavků na kapacitu ZŠ. Důležitým třetím důvodem je započetí práce na novém územním plánu, která může díky této prognóze vycházet z relevantního podkladu a být tudíž kvalitnější a zodpovědnější.

Prognózu zpracovali zkušení demografové z katedry demografie a geodemografie PřF UK v Praze - RNDr. Boris Burcin, Ph.D. a RNDr. Tomáš Kučera, CSc. Autoři prognózy vycházely s ohledem na relativně malé území s nízkým počtem obyvatel pouze z rámcové analýzy populačních procesů s využitím agregovaných věkově a pohlavně specifických charakteristik. 

Po roce 1995 zaznamenaly Libeznice stejně jako většina obcí situovaných do vnitřního suburbánního pásma hlavního města nebývale dynamický populační vývoj. Ten se odehrál ve dvou fázích. V první, mezi lety 1995–2000, vzrostl počet obyvatel obce zhruba o deset procent. Ve druhé, mezi lety 2004 a 2010, došlo k nárůstu počtu obyvatel o dalších přibližně 55 % (dle výsledků bilancí ČSÚ). Nárůst z necelých 1300 na více než 2000 obyvatel byl přímým důsledkem rozsáhlé bytové výstavby.

Výslednou prognózu početního stavu a pohlavní a věkové struktury obyvatelstva reprezentují celkem tři varianty budoucího vývoje: střední, vysoká a nízká, přičemž střední varianta představuje nejpravděpodobnější trajektorii sledovaného vývoje. Vysoká a nízká varianta pak vymezují realistické rámce budoucího vývoje s ohledem na míru neurčitosti výsledků daných střední variantou. Tyto rámce by neměly být dalším vývojem v příslušném období překročeny, respektive jejich překročení je relativně málo pravděpodobné.

Textová zpráva k prognóze je k nahlédnutí na obecním úřadě. Na stránkách zpravodaje máme prostor pouze pro komentář k nejdůležitějším výsledkům (jsou citovány ze zdroje Burcin, B., Kučera, T.: Prognóza vývoje počtu obyvatelstva na období 2011 - 2030. Východiska, předpoklady a základní výsledky prognózy. Praha, 2012)

Vývoj celkového počtu obyvatelstva

Obrázek 1: Vývoj celkového počtu obyvatelstva

Jak je patrné z grafu na obrázku 1, počet obyvatel Líbeznic s krajní pravděpodobností dále poroste, a to přinejmenším v následujících osmi letech. Podle střední varianty by mělo do roku 2020 dojít k vzestupu počtu obyvatel na úroveň vyšší než 2700 osob, tedy zhruba o 700 osob. Ve druhé dekádě období prognózy by pak v obci mělo přibýt ještě asi sto dalších obyvatel. Nejpravděpodobněji tak početní stav obyvatelstva vzroste ve srovnání s koncem roku 2010 asi o 40 %. Podle nízké varianty počítající s vyšší intenzitou úmrtnosti, nižší plodností a menším migračním ziskem by nárůst byl přibližně čtvrtinový (24 %), což by v roce 2030 reprezentovalo v úhrnu necelých 2500 obyvatel. Vysoká varianta však z reálných scénářů nevylučuje ani růst o více než polovinu (55 %) výchozího stavu, tedy až na 3100 osob. Očekávaný nárůst celkového počtu obyvatel podle střední i vysoké varianty prognózy by měla zajišťovat migrace za významného přispění přirozené měny. Celkově dominantní postavení migrace bude dáno zejména její vysokou intenzitou v první třetině období prognózy, kdy ještě poběží a následně bude dobíhat bytová výstavba velkého rozsahu.

Děti vstupující do mateřské a základní školy

Prognostický odhad počtu dětí vstupujících do mateřské a základní školy je nesnadnou záležitostí, neboť záleží nejenom na věkové struktuře dětí, ale na mnoha dalších faktorech, jako jsou územní vazby a prostorová mobilita rodičů, možnosti dopravy, dostupnost a kvalita obdobných kapacit v okolí aj. Proto se tyto odhady obvykle omezují na odhady počtu dětí splňujících obvyklé věkové limity, někdy navíc v kombinaci s aktuálním rozsahem vyjížďky a dojížďky dětí za předškolní výchovou a základním vzděláváním. Vzhledem k tomu, že lze v období prognózy reálně očekávat převis poptávky vlastních obyvatel po místech v předškolních a školních zařízeních nad jejich nabídkou, není zahrnutí vyjížďky a dojížďky příliš důležité. Vyjížďka je z větší části vynucená a pro dojížďku v nadcházejících letech patrně neexistuje z kapacitních důvodů reálný prostor. Z těchto důvodů se v dalších úvahách omezíme na prognostický odhad počtu dětí v dokončeném věku 3 a 6 let k počátku každého školního roku začínajícího v rozmezí let 2011 až 2030, tedy vždy k 1. září.

Výsledky získané z původní prognózy přepočtem věkových struktur dětí k počátku a konci každého kalendářního roku naznačují, že v první polovině období by se počty potenciálních uchazečů o místo v mateřské škole z řad místních obyvatel měl pohybovat s největší pravděpodobností v rozmezí 40 až 50 dětí. Ve druhé polovině by se pak pohybovaly v rozmezí 30 až 40 dětí (obrázek 2). V čase podstatně méně vyrovnaný zájem lze reálně očekávat v případě zájmu o nástup do první třídy základní školy. Jestliže v loňském roce (2011) se z řad místních obyvatel mohlo k zápisu dostavit přibližně 25 dětí, letos to již mohlo být teoreticky, za předpokladu, že by někteří rodiče neměli zájem o umístění dítěte do první třídy v místě bydliště, bezmála 40 dětí. Přitom v letech 2015–2019 by se mohl počet zájemců se značnou pravděpodobností pohybovat i nad hranicí 50 dětí. Ve druhé polovině období prognózy by pak měl jejich počet pozvolna klesat k aktuálnímu počtu potenciálních zájemců o vstup do první třídy základní školy (obrázek 3).

Obrázek 2: Očekávaný vývoj počtu dětí v dokončeném věku 3 roky

Obrázek 3: Očekávaný vývoj počtu dětí v dokončeném věku 6 let